Montessori principy
Pedagogická metoda Marie Montessori umožňuje dítěti využívat svůj potenciál, rozvíjet své schopnosti a učit se radostně a bez stresu. Učí dítě vážit si druhých i sebe sama, pečovat o své okolí. Učí svobodnému chování v rámci sdílených pravidel.
Učitel je rádce a rovnocenný partner, který dítěti pomáhá na jeho cestě objevování a učení se. Projevuje vůči dítěti maximální vstřícnost, otevřenost a trpělivost.
Zásady
- Dítě je tvůrcem sebe sama
- Ruka je nástrojem ducha
- Respektování senzitivních období
- Děti si samy volí činnosti
- Připravené prostředí
- Soustředění pozornosti
Úkolem dospělých je pomáhat dítěti, aby vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti ve světě, který ho obklopuje.
Dítě je tvůrcem sebe sama
Dítě se vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty, ovlivňují ho lidé v blízkém okolí. Přesto pouze ono samo určuje, které podněty, jakým způsobem a kdy ovlivní jeho jednání.
Ruka je nástrojem ducha
Ruka je nástrojem ducha. Je známo, že činnost ruky se mění v průběhu generací. Práce rukou nás vede k poznání, je základem pro pochopení věcí a jevů, rozvoje myšlení a řeči. Na začátku dítě vše musí osahat. Obratnost ruky je spojena s rozvojem psychiky, dochází k propojení tělesné a duševní aktivity, k osvojení a pochopení nových poznatků. Právě v raném věku do 6 let se doporučuje průběžně rozvíjet jemnou motoriku.
Respektování senzitivních období
Montessori říká, že podmínky, které jsou velmi příznivé v určité fázi vývoje, se v další fázi vývoje mohou změnit v neefektivní nebo dokonce nepříznivé.
Senzitivní fáze výchovy znamená, že dítě je v této fázi optimálně připraveno osvojit si určitou znalost či dovednost. Po jejím odeznění už týž proces může být obtížnější. Například do šesti let trvá fáze senzitivity pro jazyk: dítě je schopné naučit se cizí jazyky s mnohem menším úsilím, než ve starším věku. Fáze senzitivity pro pořádek a řád je období, které objevuje ve 2 letech a může trvat až dva roky. Dítě má v té době velký zájem o řád věcí v čase a prostoru. Zdá se mu, že vše by mělo být na místě, činnosti probíhat pravidelně, oblibuje si sváteční rituály. Trvá na pravidelnosti a zlobí se, když se něco vymyká obvyklému pořádku. Tohoto sklonu lze samozřejmě pozitivně využít.
Děti si samy volí činnosti
Dítě samo rozhoduje, kde a s kým bude pracovat, počet opakování, jak dlouho bude dané činnosti věnovat pozornost.
Připravené prostředí
Narozené dítě je pro rodiče a vychovatele jako bílý list papíru: je to naše odpovědnost, co na něj zapíšeme. Uvědomme si, do jakého prostředí dítě vstupuje: jak s ním zacházíme, projevujeme mu dostatečný respekt, jakým tónem s ním mluvíme? M.Montessori píše: „Svým narozením nevstupuje dítě do přirozeného prostředí, ale do prostředí výrazně přetvořeného činností člověka. Je to prostředí cizí, vybudované na úkor přírody lidmi v jejich touze po snadnějším a pohodlnějším způsobu života“ (M. Montessori, Tajuplné dětství). Připravit prostředí neznamená nutně kupovat drahé hračky či výchovné pomůcky, znamená to hlavně “ udělat si čas“. Dítě často chce dělat to, co děláme my – a tak je nejlepší zkusit ho zapojit. Čím víc mu budeme účast na našich činnostech zakazovat, tím víc konfliktů nás čeká, se zbytečným křikem, vztekem a pláčem.
Co je to obecně připravené prostředí? A to jak doma, tak i v předškolním zařízení?
Připravené prostředí je místo, kde je materiál uspořádán tak, aby dítěti umožnil osvojovat si nové poznatky co možná bez cizí pomoci, aby dítě bylo vedeno k samostatnosti, nezávislosti a vyrůstalo v odpovědnou osobu. Dítě není třeba stále opravovat, samo přijde na to, kde udělalo chybu. Pedagog Karel Rýdl vysvětluje:
„Připravené prostředí musí být přátelské k dětem. Domácí předměty v tomto prostředí vypadají jako miniaturní verze těch, s kterými my dospělé osoby zacházíme v reálném světě. Připravené tak, aby se v něm mohly volně pohybovat, pracovat a zacházet bez strachu z poranění.“
Hlavní myšlenkou je respektovat osobnost dítěte, vytvořit pro něj správně připravené prostředí s příjemnou atmosférou.
Soustředění pozornosti
Je základem učení: pokud dítě zaujatě pracuje s jednou pomůckou, je důležité ho při tak vysoké koncentraci pozornosti nerušit a umožnit mu práci dokončit.